Jelikož máme polovinu domku podsklepený, jsou základy pod úrovní země a všechna voda z rozpuštěného sněhu se nahromadila právě tam a ještě se k tomu přidalo bahno, které se pomalu oddrolovalo ze stěn kolem sklepa.

Po pravdě jsme nezaháleli ani v zimě, a pod stromeček jsme si nadělili celý kamion ztraceného bednění, které bylo i díky stavebnímu klidu na trhu docela levné. Jenže čtyři dny před štědrým dnem se asi nikomu nechtělo pracovat na plno a kazilo se všechno už od rána. Jelikož bylo v noci hodně pod mínus 20 stupňů, což u nás na jihu Moravy bývá velice ojediněle, tak zamrzlo vše co jezdilo na naftu. Což nebyl ovšem problém řidiče kamionu, který dojel o půl osmé ráno, ale můj protože jsem všem dělal rozvoz do práce, jelikož u nás v rodině mají všichni naftu a jen já benzín, a já se bohužel hlavně vždycky nechám ukecat…

Řidič měl však pochopení a počkal na mě po domluvě u staveniště. Pochopení jsem ovšem neměl já, když jsem dojel zpět a viděl že kamion nemá hydraulickou ruku na skládání palet, kterou jsme si zaplatili. Po hodinovém telefonování a vysvětlování se mi z firmy omluvily s vysvětlením, že nakládaly dva totožné náklady, ovšem zaměnili návěsy, a jelikož byli z Pardubic a vracet by se nemělo smysl, tak sehnali ze Znojma auto s hydraulickou rukou na přeložení. To dojelo s dvouhodinovým zpožděním a s omluvou, že jim zamrzla nafta, což bylo pro mě velmi úsměvné. Nakonec se vše přeložilo na druhé auto a dovezlo na místo stavby. Nám už jen zbývalo vše přemístit na náš pozemek, aby dvacet palet nikomu nepřekáželo. Práce šílená, protože se mě omluvila polovina lidí a náhradníci nemohli, protože s tím jednoduše nepočítali tak jsme to nosily ve třech po dva dny. Nicméně hotovo a připraveno na stavění, jen počkat na jaro….

Koncem března to přišlo. Zem vyschnula od přívalů sněhu a mi mohli začít. Nejprve bylo potřeba dobetonovat kus základů, který se nebagroval kvůli přejezdu pro mix a usadil se rozvaděč pro elektřinu. Vše se obešlo bez komplikací a tak se další víkend začalo se sklepem.

Nejprve se odházela spadaná hlína, a začalo se vyměřovat, kde bude stát obezdívka ze starých cihel, které jsem získaly rozebráním staré zídky na zahradě, která tam byla už zbytečná. Samotné měření trvalo docela dlouho , z čehož jsme byli docela nervózní, aby nám seděly pravé úhly a rohy, ale nakonec se vše docela podařilo. Navíc obezdívka bude pouze sloužit k nalepení hydro izolace a po zasypání ani nebude vidět, takže se na nějaké kosmetické úpravy ani tak nehledělo, hlavně že seděly rozměry. Samotné zdění zabralo jeden víkend a obešlo se bez problémů. Aby se nečekalo dalšího víkendu, tak jsme v týdnu jsme stihli všechny zdi natřít penetračním nátěrem a navařit izolaci na stěny a pod budoucími zdmi. Vždy jsme nechávali přesah alespoň dvacet centimetrů přesah, aby se izolace mohla potom vyvést nad terén, jinak by voda zatýkala za cihle a byla by celá práce pryč. Po menším zdržení na začátku lepení, kdy jsme zjišťovali jaký postup zvolit metodou pokus-omyl jsme přišli jak na to a zdálo se to potom velmi jednoduché. Použili jsme  starou okapovou rouru, na kterou jsme si vždy namotali potřebný rozměr ipy a navařovali ze shora dolů. Konečně bylo po dvou dnech hotovo, a již nás čekal víkend, na který jsme dlouho čekali, neboť se založili první řady tvárnic ve sklepě, a my jsme začínali mít hrubou představu a obrysech jednotlivých místností. To vše ale popíšeme až v dalším článku, včetně hodnotné fotodokumentace, které je opravdu mnoho a je potřeba ji alespoň trochu protřídit

Náklady uvedeme až budeme mít celý sklep a základovou desku, neboť je potřeba vše spočítat a přiřadit jednotlivým etapám.

Fotogalerie