Třeba z nás teď budou abstinenti :) Pouze jednu švestku jsem nechal, ale jelikož bychom ji měli přímo před vchodovými dveřmi, tak jsem ji později pomocí bagru přemístil a vypadá to, po třech měsících, že se ujala.

Na pozemku mi ještě leželo torzo pergoly (viz foto), kterou jsem si na podzim dovezl z bývalého bydliště, kde jsme s Marťou bývali 2 roky v pronájmu. Chystal jsem se z ní udělat stavební boudu. Avšak jak jsem ji v listopadu dovezl, tak ji nechal stát a nijak nezajistil. Na konci února nevydržela tíhu sněhu a skácela se přímo na Peugeota 206 mé tchýně, která aspoň konečně dostala možnost si vyměnit poškrábané čelní sklo :)

Zaměřit základy jsme s tchánem zvládli zhruba za dvě hodiny. Postupoval jsem trochu nestandartně, tak mi stavebníci odpusťte. Podle hranic pozemků jsem našel čtyři rohy základů. Potom pomocí čtyř metrových roxorů a provázku jsem vždy nastavil budoucí výkop a podle provázku obstříkal barevným sprejem čáry přímo na trávník.

Za týden opět v sobotu ráno v osm hodin přijel bagr, spíše bagříček, a valník aby odvážel hlínu vedle k sousedovi, který má za barákem navážku cihlové sutě. Bagřík nasadil velmi rychlé tempo, jelikož ho obsluhoval šikovný strojník. Problém nastal v Liazu, který při prvním najetí do rozmáčené půdy zajel jako nůž do másla. Naštěstí mi bagrista rychle sehnal zetor s malou sklopkou, tak práce mohla pokračovat. Před polednem bylo vykopáno a dá se říct, že polovinu času se pokaždé čekalo na traktor, než se otočil z vykládky. Podle nastříkaných čar na zemi se bagristovi dobře kopalo a hloubku výkopu jsem hlídal po půl metru nivelákem. Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem zjistil (předtím mě to nenapadlo změřit), že výškový rozdíl na délku základu je přes půl metru. Rozhodl jsem se, že místo toho abych na jedné straně šaloval pas nad úroveň terénu, radši uberu výšku pasu a místo původně plánovaného jednoho šáru ztraceného bednění dám šáry dva.

Fotogalerie