Než jsme se poznali a začali spolu chodit, každý z nás bydlel v paneláku a asi ani jednoho z nás nenapadlo, že jednou budeme stavět dům…Po roce chození nás rodinné situace dovedly k tomu, že jsme spolu začali žít.Tomáš dostal od své babičky starý domek 1+1, který jsem si částečně (a spíš jen kosmeticky) opravili, aby se nám dobře žilo. K domečku je malá zahrádka s vysokým smrkem – i ta doznala menších úprav a máme tu krásné zákoutí na večerní posezení u vínka nebo točeného z nedaleké hospody 
. Taky jsme si koupili psa a začalo nám být jasné, že do bytu se ani jeden z nás vrátit nechce.
Jak šel čas, začali jsem řešit, jak budeme bydlet dál – v 1+1 je přeci jen málo místa a všechna tajná zákoutí a volné prostory jsou už plné a tak jsme začali shánět parcelu a rozhodli se pro stavbu.
Teď žijeme ve městě a tak jsme s hledáním začali nejprve tady, ale cena pozemků nás poměrně rychle odradila a rozhlíželi jsme se po okolních vesnicích a vesničkách…A loni na Vánoce jsme si řekli, že v roce 2010 to naše bydlení vyřešíme…Náhodou jsem se dostali k tipům na obecní parcely v menší vesnici pod horami…bylo jich posledních pár volných a tak jsme neváhali (i když asi váhali ) a v září jsem se rozhodli parcelu koupit. A od té doby jsem vybírali dům, papírovali, vyběhávali a teď v dubnu 2010 to vypadá, že konečně začneme i stavět…
