Nu což rozhodnutí padlo - seženeme si projektanta(architekta) a tak jsme pátrali a pátrali občas i hledali a hle objevila se naše spása v podobě kolegyně mé teď již snoubenky, která řekla: „Můj tatínek je architekt, zeptám se ho, zda by vám něco nenakreslil” No a jelikož je teď již náš pan architekt moooc hodný, kývl a my měli architekta. Dál už byly schůzky ohledně našich přání, co se týče dispozic domu a velikosti, fotky různých domů, co se nám líbí a jak by to asi mělo tedy vypadat. Vznikly první ruční nákresy, varianty, no prostě hukot opravdu:-) konečně nastala chvíle, kdy jsme řekli "ano" takto by se nám to líbilo. Tohle všechno trvalo skoro celý rok od první schůzky :-)
Dlouho jsme se rozhodovali, zda-li si koupit tipizovaný domeček a nebo jít do svého nákresu. Musím říct, že jsem prošel spoustu opravdu spoustu stránek a časopisů o projektech a nikde se nám nic nelíbilo, tak jak by jsme si představovali. Tuhle chybělo to a jinde zase zbytečně přebývalo tamto.