Akce žumpa začala dovozem žumpy z jižní Moravy, kde se mi podařilo sehnat žumpu levněji než tady na severní Moravě, i když je to podstatně dále. Žumpu dovezl chlápek na přívěsném vozíku, na kterém se normálně převážejí osobní auta.

Celá akce krovu začala dovozem dřeva ze Slovenska. Dřevo bylo z vlastního lesa, ale museli jsme si zaplatit jenom nařezání a dopravu. Nařezání nám udělal jeden zručný človíček přímo na Slovensku a dopravu jsme si zajistili od jedné nejmenované spediční společnosti. Na co jsme ale moc nemysleli, byla nakládka a vykládka materiálu.

Zdění druhého patra včetně sestavení a betonování věnce trvalo cca měsíc. Beton na stropu jsme nechali 14 dnů vyzrát, a potom jsme tam začali přemisťovat stavební materiál do patra. Naivně jsme si mysleli, že to zvládne soused s JCB s vidlemi na palety a že ručním paleťákem to potom dopravíme v rámci patra tam, kde je to potřeba.

Vyzdění komínu stavebnicového typu nebylo vůbec těžké a zabralo nám cca 4 hodiny ve složení 3 lidí (já, manželka a moje mamka). Vyzdili jsme ho asi metr nad podlahu druhého patra. Týden předem jsme si připravili betonovou patku, kterou jsme ukončili 19 cm nad úrovní deky (kvůli čisté podlaze).

Hned jakmile byly překlady dokončení jsme se pustili do rozkládání nosníků na předem určené místa přesně podle kladečského plánu. Kdo mohl tušit, že rozměry keramických vložek i nosníků moc s dokumentací k nim přiloženou nesouhlasíc :-). No nebudu tady popisovat všechny sprosté slova, které jsem si během této činnosti zopakoval, ale nakonec se s menšími úpravami podařilo strop složit. Ještě před pokládáním vložek jsme strop podstojkovali.

Po založení první řady nám nezbývalo již nic jiného než pustit se do samotného zdění obvodových a nosných příček. Nutno uznat, že to byla práce úmorná a než mi přijel pomoc švagr zedník, tak jsem zdil sám a to víte, sem tam mi to o ten milimetr uteklo – hold nejsem od fochu. Každopádně potom už jsem byl taková ta pomocná síla na stavbě – tohle podej, tamto namíchej, proč ještě nejsou cihly připravené apod.

30.4.2011 týden po dokončení základové desky jsme se pustili do hydroizolace. Počasí trošku nepřálo, ale přesto se nám podařilo vysušovat desku plynovým hořákem, abychom pokládali izolaci na suchý podklad.

20.4. – 23.4.2011 Po obdržení schválení stavebního dozoru ohledně hutnění jsme se pustili do přípravy na betonáž základové desky. Měli jsme na to připravené 4 metry dlouhé, 15 cm široké a 2,5 cm tlusté desky. Desky se k základům přibíjeli speciálními nastřelovacími hřebíky.

Jakmile byla ornice ručně vybrána nastoupili kluci z instalatérské firmy a položili ležatou kanalizaci pod základovou deskou, kterou vyvedli ven a tím připravili napojení na budoucí jímku. Kanalizaci položili s větším sklonem oproti projektu a to proto, aby splašková voda nabrala větší "švich" a aby se nám neusazovala.

Přesně jak jsem slíbil, přikládám originální článek a to skrývka ornice – ručně bez bagru. Věřím, že Jaroslav, Renata a Valinka budou příjemně překvapeni (nic ve zlém :o) Jelikož jsme ornici využili jako přirozené bednění a tím pádem jsme nemuseli hnát ztracené bednění více než 2 šáry a jelikož bylo i ztracené bednění již vybetonováno, pustili jsme se do etapy ručního vybírání ornice.