Po prvních pokusech kdy jsme maltu na zeď spíše strkali než házeli a po 30 minutách práce bylo 90% namíchané malty na  zemi místo na zdi se práce den po dni zlepšovala a malta se nakonec nechala přesvědčit a na zdi začala držet.

Používali jsme standardní dřevěné omítníky dlouhé 2 metry. V prvních 2 místnostech jsem si omítníky nechal připravit a v dalších místnostech už jsem je jako „zkušený zedník“ připravoval sám.

Při přípravě omítníků jsem si vždy nejprve vodováhou přeměřil zeď, abych zjistil, jaká vrstva malty bude třeba. Poté jsem naházel svislý pruh malty, do malty přitiskl omítník a pomocí vodováhy poklepával na omítník tak aby byl přesně ve vodováze a tloušťka omítky byla minimálně 1cm.

U dlouhých zdí jsem takto umístil jeden omítník na obou krajích místnosti a po vytvrdnutí malty natáhl přes oba omítníky zednickou šňůru. Natažená šňůra mi přesně ukázala, do jaké vrstvy malty musím umístit ostatní omítníky na zdi. Vždy jsem tedy naházel svislý pruh malty a omítník opatrně do vodováhy zamačkával tak aby se šňůry lehce dotýkal, ale v žádném případě ji nenapínal.

Velmi se mi osvědčilo mít na zemi u nahazované zdi položené místo igelitu pevné podložky. Igelit se pořád roluje a trhá a sebrat z něj dokonale padající maltu není jednoduché. Měl jsem k dispozici plastové desky, ale podobně dobře by mohl fungovat plech nebo desky dřevěné. Jakákoliv padající malta se dá bez nečistot lehce sebrat, použít hned nebo vrátit do míchačky a použít při další várce malty.

Po celodenním nahazování jsem vlezl do „bazénu“ a těšil se na další den „na maltě“

Všechny zdi jsem po vytvrdnutí omítek napenetroval a dal na web poptávku na štukování.
Štukování jsme zadali místní partě zedníků. Spolu s drobnostmi jako obezdění toalet atp.

Náklady: plocha cca 350 m²