Po nastěhování, které proběhlo 21. listopadu 2009, moje pracovní nadšení kleslo hodně hluboko pod standart a rozhodl jsem se, že minimálně do nového roku nebudu na domě nic dělat.
Tak se také stalo a kromě věšení obrázků, háčků a jiných nezbytností pro chod domácnosti jsem až do cca 10. ledna roku 2010 na domě nic nedělal.
Po tomto nicnedělání jsem měl v plánu vymalovat podkroví, aby se mohly stropy pobít palubkami. Maloval jsem opět barvou a nikoliv vápnem a opět jsem byl s tímto způsobem malování velice spokojený.
Po vymalování jsem se pustil do natírání asi 350 smrkových a borových palubek šíře 7,5 cm, které jsem ještě na podzim stihl natahat do domu. Lakoval jsem palubky vodou ředitelným lakem sportakryl. Také jsem s ním byl velice spokojený. Nesmrděl, rychle schnul, dobře kryl a dřevo získalo takovou bělavou barvu, takže strop ve výsledku nevypadá tak tmavě, jako když lakujete klasickým nažloutlým (či nahnědlým) lakem.
Během natírání nastoupil brácha s pokosovou pilou a mohlo se začít pobíjet. Já jsem mu palubky připravoval a krátil a on je skládal a tloukl na strop na připravený rošt z 2cm latí. V tomto roště byly vedeny kabely od světel. Takto jsme vylepšili 70% stropů. Po pobití se ještě olaťovaly všechny rohy a kde vznikly mezery vlivem nerovnosti stěny nebo mezery vlivem křivé palubky, nastoupil přítel akrylátový tmel bílé barvy a silikon barvy palubek a všechny nedokonalosti jsem tím řekl bych velice dobře opravil.
Opravdu dobří pomocníci, zvláště akrylátový tmel, za ten by si někdo zasloužil nobelovku.
Fotogalerie
